Joža Uprka

Joža Uprka, psáno též Jóža Úprka, (26. října 1861 Kněždub – 12. ledna 1940 Hroznová Lhota) byl český malíř a grafik, představitel romantického historismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy.Obsah [skrýt]
1 Život a tvorba
2 Nejznámější díla
3 Odkazy
3.1 Literatura
3.2 Externí odkazy

[editovat]
Život a tvorba

Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho druhé ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold.

Náhrobek Joži Uprky v Kněždubu

Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka.

Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Jeho obraz „Pouť u svatého Antonínka“ obdržel na pařížském Salonu v roce 1893 ocenění Mention honorable a získal Uprkovi známost v zahraničí.

Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1897 ve dvojím provedení, realistickém a impresionistickém. V témže roce měl Uprka první soubornou výstavu v Topičově saloně v Praze.

Nedaleko rodného Kněždubu, v Hroznové Lhotě, koupil Uprka malý domek jako ateliér. Ten nechal roku 1904 přestavět podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na patrovou vilu s dřevěnými prvky inspirovanými lidovou architekturou. Hostil zde osobnosti ze světa kultury, jako například Aloise a Viléma Mrštíkovy, Hanuše Schwaigra, Zdenku Braunerovou, Herberta Masaryka, Leoše Janáčka či Vítězslava Nováka. Malíře v Hroznové Lhotě navštívil roku 1902 i francouzský sochař Auguste Rodin.

15. května 1899 se Uprka oženil s lidovou malířkou Anežkou Karlíkovou ze Svatobořic.

Koncem svého impresionistického období (1899–1905) se Uprka věnoval i grafice, hlavně technice leptu. V letech 1922–1937 žil v Klobušicích u Ilavy na Slovensku ve vlastním zámečku s ateliérem a na slovenském venkově hledal novou inspiraci. V roce 1928 zavítal do Dubrovníka, kde studoval kroje i život prostých lidí.

Za svého života se Joža Uprka dočkal několika souborných výstav v Praze, Brně a Hodoníně. Spoluzaložil Klub přátel umění v Brně a patřil k zakladatelům a stal se vůdčí osobností Sdružení výtvarných umělců moravských (S. V. U. M.) se sídlem v Hodoníně. Byl také vedoucí postavou spolku Moravsko-slovenská společnost, později Národopisná Morava. Roku 1925 byl zvolen předsedou Sdružení slovenských umělců v Bratislavě.

Joža Uprka zemřel 12. ledna 1940 v Hroznové Lhotě. Pochován je vedle svého bratra Františka a svého někdejšího žáka Antoše Frolky na tzv. „Slováckém Slavíně“ (hřbitově u místního kostela) v rodném Kněždubu.
[editovat]
Nejznámější díla

Malérečky
Pro pérečko
Zkouška koně
Trávnice na horských lukách
Kněždubská jízda králů
Literáci
Naše mamičky
Na procesí
Pouť u sv. Antonínka
Boží tělo v Hroznové Lhotě
Děvče z Mařatic
Při kázání
Polední odpočinek
Z pastvy
Návrat z pole
Trh v Kyjově
Jízda králů ve Vlčnově
Úvodnice z Kněžduba
Marianská píseň
Od kerej?
Boží Tělo ve Velké.

Joža Uprka je také autorem výzdoby nové Jurkovičovy křížové cesty na Hostýně, nástěnných maleb v obřadní síni nové radnice v Uherském Hradišti a výzdoby kostela Panny Marie Královny v Ostravě.
 

zdroj: wikipedia